Jaká byla Vaše cesta do o.s. NSPZ?
Po studiu medicíny v Olomouci jsem začala pracovat na interním oddělení v Opavě, ale po atestaci jsem zamířila do Zdravotního ústavu, protože mě víc lákal obor podpory zdraví. Po několika organizačních a „úsporných“ změnách byla v roce 2009 část regionálních pracovišť podpory zdraví zrušena. S kolegy jsem se shodli, že chceme pokračovat v tom, co umíme a jsme v tom dobří nejen každý sám za sebe, ale také společně, a sdružili jsme se v Národní síti podpory zdraví pod vedením MVDr. Kateřiny Janovské.
Jak vnímáte pohled na zdraví v naší společnosti?
Během práce v akutní medicíně jsem si všimla, že většina lidí vnímá zdraví jako své samozřejmé a vymahatelné právo. Při nemoci mají často pocit, že je povinností lékařů a zdravotnického systému jim jejich zdraví vrátit v plném rozsahu. Ne vždy si to lidé takto uvědomují, ale často se tak chovají. Zdraví je nesmírně cenná hodnota, takže do určité míry je takové cítění pochopitelné. Ale faktem zůstává, že každý z nás je zodpovědný za svůj život.
Jaká jsou největší úskalí výživy českých dětí?
Je to myslím podobné jako u dospělých: málo zeleniny, příliš uzenin a smažených pokrmů, sladkých nápojů a sladkostí vůbec. Stejně tak nedostatek přirozeného pohybu a nepořádný jídelní režim. Vynechávání některých jídel, typicky snídaně, a průběžné mlsání a „uzobávání“ v průběhu dne .
Jak je to ve srovnání se zahraničím? V čem se máme ještě co učit?
Obezita dospělých i dětí dnes narůstá ve většině zemí. Zajímavé komunitní programy změny životního stylu vznikají tradičně ve Skandinávii. Ale i my můžeme učit ostatní – v málokteré evropské zemi mají tak jako u nás prakticky všechny děti možnost jíst „poctivé“ vařené obědy ze školní kuchyně. Na mnohých místech v zahraničí jsou děti odkázány na sendvič z domu nebo rychlé občerstvení podávané ve „školní jídelně“.
Je podle Vás osvěta v boji proti dětské obezitě dostatečná?
Ano i ne. Snad každý dnes vidí, že zvyšující se obezita je realita. Většina lidí má vcelku správnou představu o tom, „jak by to mělo vypadat správně“. Ale lidská motivace je věc složitá a cesta od informace ke každodenním činům je dlouhá, předlouhá… Myslím si, že tento problém nemohou vyřešit specifické programy „proti dětské obezitě“, ale klíčový bude další vývoj celé společnosti.
Kdy je třeba s návyky zdravého stravování začít?
Přece od narození :) Vlastně nejlépe už před ním, během těhotenství matky.
Jakou roli hrají ve zdravém životním stylu geny?
Genová výbava ovlivňuje náš temperament, určité vlastnosti, dispozice k nemocem, mnohé naše fyzické přednosti i nedostatky. Ve škole měl někdo z matematiky jedničky jaksi samozřejmě, ale jiný se i na trojky nadřel. A stejné je to i v životě – vlohy nebyly rozdány „spravedlivě“,ovšem je na každém z nás je, jak si s tím poradí. Není správné a ani reálné, aby všichni usilovali být hubení jako modelky a výkonní jako vrcholoví atleti. Je správné a pro každého reálné starat se o své tělo tak, aby mu dobře sloužilo a cítil se spokojeně.
A co psychika? Může při hubnutí pomoci?
Část lidí se do nadváhy dostala především díky různým zlozvykům a určité pohodlnosti. Ti to mají při hubnutí zpravidla snazší, prostě změní některé zásady a když se jim podaří vyburcovat svoji sebekázeň a vytrvat, jsou úspěšní. U jiné skupiny lidí, ať již se skutečnou nebo jen domnělou nadváhou, kteří „řeší“ svá kila často celoživotně, bývá psychická pohoda důležitější než všechna pravidla. Pokud se nesrovnají se svým Já, třeba i díky odborné psychologické pomoci, tak je zpravidla celý jejich život s váhou na houpačce.
Prozraďte nám svoje tipy na získání a udržení ideální váhy….
Obecné zásady prozrazovat nemusím, ty zná každý :) A konkrétní tipy jsou pro každého trochu jiné, protože každý z nás je originál a žije trochu jiným způsobem života. Jen bych zmínila, jaké nejčastější chyby dělá mnoho lidí hned na začátku. Zaprvé je důležité si ujasnit, zda váha, o kterou usilujeme, je pro naše tělo biologicky reálná. Zadruhé -bez opravdové motivace je málokdo úspěšný. Řeči typu „Měla bych…“ se hodí leda ke kávě aby řeč nestála; ze židle nás zvedne „Já chci….“ a „Budu…“ a „Udělám…“
Jaké je Vaše oblíbené jídlo?
Kuřecí stehno na kari s rýží a čerstvou zeleninou.
A co mezinárodní kuchyně?
Ráda se inspiruji zajímavými recepty a surovinami, ale přizpůsobuji si je vlastní chuti. Takže z „mezinárodní kuchyně“ mám nejradši „čínu“ tak, jak ji děláme doma :)
Jakým laskominám se neubráníte?
Těžko odolávám čerstvým buchtám a domácím zákuskům.
Podělte se s námi o nějaký veselý příběh z vašich osvětových akcí…
V projektu „Barevná párty s pětkou“ měly děti za úkol vytvořit z čerstvé zeleniny a ovoce originální talíř. V jedné sedmé třídě vzali chlapci silnější mrkev, umístili ji na tácek kolmo vzhůru, konec obřezali nožem do jistých anatomických tvarů a aby nebylo pochyb o co jde, přiložili k trčící mrkvi ještě 2 malá rajčátka a obložili kadeřavým salátem… Neměla jsem námitek, vždyť cílem bylo vytvořit si k zelenině pozitivní vztah :)
Co by vás pracovně nejvíc potěšilo?
Kdyby začala fungovat skutečná zdravotní politika v oblasti podpory zdraví a prevence nemocí, a to jak na úrovni celostátní, tak ve všech krajích.
MUDr. Šárka Nováková je narozena v Blížencích s ascendentem Raka. Práce a volný čas se jí tak trochu prolíná – je skautka a skauting je vlastně podpora zdravého životního stylu v tom nejširším smyslu. Mnoho dovedností, které získala při práci s dětmi v oddíle, nyní uplatňuje při tvorbě vzdělávacích programů a naopak - spoustu jejích profesních znalostí využije například pro kurzy táborových zdravotníků.
Národní síť podpory zdraví je nezávislá dobrovolná nezisková organizace sdružující členy na základě společného zájmu. Členy jsou především kvalifikovaní zdravotničtí pracovníci různých odborností s dlouhodobými zkušenostmi v oblasti podpory zdraví a prevenci nemocí. Důležité je, aby metody a postupy práce vycházely ze současné úrovně vědeckého poznání. Nadační fond Albert podpořil její projekty Barevná párty s Pětkou, Zdravé léto s Pětkou a Jak chutná zdraví. Více na www.nspz.cz.
